Básničky

OŠTĚP

Roman se rozbíhá
a oštěp se modlí
Nesmím, nesmím, nesmím mu to zkazit,
a Roman se napřáhne
a vší silou hodí
a oštěp nabírá výšku a letí
a letí se mu parádně,
Roman mu dal síly na rozdávání
a když potká vrabce, vesele vykřikne
Uhni, prcku!,
ale vrabci je to fuk,
Prcek jsem, to máš pravdu,
ale mám něco, co ty nemáš, kamaráde
a co by se ti teď moc hodilo,
mám křídla!
A kdo má křídla, doletí kam chce,
ale kdo je nemá, doletí jen tam, kam může!, tak pozor!
Já vím, zamračí se oštěp,
ale já můžu doletět pěkně daleko, to by ses divil,
a vrabčák na něj mrkne
Tak ti držím palce!
a oštěp letí dál
a pak najednou cítí,
že začíná pomalinku, polehoučku klesat, jako letadlo, které se chystá přistát,
jenomže oštěp je veliký bojovník,
Víme, co s Romanem umíme!
říkává všem na stadionu,
a začíná bojovat o každý metr,
ještě vydrž, ještě leť!,
ještě ti zbývá pěkný kus té síly,
kterou ti Roman dal!,
a oštěp si vyhlédne daleko před sebou místečko na trávníku,
kam se zapíchne až dopadne a poroučí si
K tomu místečku musím, musím, musím doplachtit…!
a vrabec letí nad ním a povzbuzuje ho jako trenér
Nad – leh – čuj se, nad – leh – čuj se
a oštěp ho poslechne
no prosím, jde to,
a najednou má ten vytoužený cíl přímo před sebou
a pích! zapíchne se přesně tam, kde si přál.
Stadion zaburácí,
a oštěp se otočí, co na to Roman
a vidí, že Roman, mrňavý jako trpaslík,
poskakuje s rukama nad hlavou a oštěp ví,
že když vidí Romana takhle malého, hod se jim určitě povedl.
70,52 hlásí rozhodčí
a oštěp zavře oči a než usne jako dřevo,
usměje se na vrabčáka, poskakujícího kolem a řekne
Díky…!

ŘEK ŘEK´ ŘEKOVI

Jeden Řek řek´ v Olympii
kamarádu Řekovi
Teď ti řecky řeknu něco,
co ti nikdo nepoví!
Jíme, spíme, pobíháme,
přeskakujem kaluže,
ale komu to jde nejlíp
to už říci nemůžem!
A když došli Řeci k řece,
dali nohy do vody,
Řek řek´ Řeku nesměj se mi,
vymyslel jsme závody!
Druhý Řek řek´ V jídle spaní
závodil bych bez přestání!
Řeku, řek´ mu ten Řek na to,
závodil bys v pobíhání!
Kluci Řeci běhali by,
pak by každý házel diskem
a já tomu závodění
říkal bych hry olympijské!
Vždyť jsme taky v Olympii,
druhý Řek mu na to řek´.
A než vítr nápad odnes,
pochválil ho každý Řek –
a ty hry se líbí dodnes!
Kdo by to byl, Řeci, řek´!

RADA, JAK POVZBUZOVAT ROMANA

Šébo, Šébo
musíš nebo
bude nebe samý mrak!
A ti páni novináři
budou psáti v potu tváří,
že ti ujel vlak!

SKOK VYSOKÝ

Malý Štěpán prosí taťku
Taťko, taťko, přeskoč laťku!
Už jsi přece velký chlap
a máš nohy jako čáp!

Na to kocour Miki poví
Nač jsou nohy po čápovi?
Źáby skáčou, čápi ne!
Poplet´ jsi to, Štěpáne.

A tak Štěpán opraví se:
I když čápi nosí chlapy,
nemáš, taťko, nohy čapí!
Přeskoč laťku, jen se snaž –
jako žabák nohy máš!